Poruchy emocí (emotivity)

Poruchy emotivity (citlivosti) dělíme na poruchy afektů a nálad a poruchy vyšších citů.

Poruchy afektů

Poruchy afektů se vyznačují zejména nepřiměřenou intenzitou projevu.

Nezvládnutý afekt

Nezvládnutý afekt se projeví nadměrnou, často agresivní, surovou reakcí. U postiženého jedince nedochází k poruše vědomí – jedinec ví, co dělá, ale nedokáže své jednání plně ovládnout. Často propuká u člověka výbušného, asociálního a suverénního.

Patický afekt

Patický afekt se vyznačuje taktéž vysokou intenzitou reakce (bouřlivý neklid, poté automatické chování a následně porucha vědomí), ale na rozdíl od nezvládnutého afektu, u jedince dochází k poruše vědomí. Vzniká nejčastěji při oslabení jedince – v alkoholickém opojení, u epilepsii, u demence, ale i u jinak „normálních“ lidí například po vyčerpání, hladovění, křivdě, ponížení ….

Afektivní stupor

Afektivní stupor se vyznačuje neschopností pohybu, řeči, mimiky a gestikulace, které předchází velmi silný podnět (například hrůzostrašný čin).

Fobie

Vtíravé strachy. Mezi nejčastější fobie patří:

  • agorafobie – strach z prostranství (například strach z vycházení na ulici)
  • akrofobie – strach z výšek
  • arachnofobie – strach z pavouků
  • infarktofobie – strach z infarktu
  • kancerofobie – strach z rakoviny
  • kerautofobie – strach z blesku
  • klaustrofobie – strach z uzavřených prostorů (například ve výtahu)
  • mysofobie – strach z nečistoty
  • nozofobie – strach z nemoci
  • nyktofobie – strach ze tmy
  • sociální fobie – strach ze sociálních situacích

Poruchy nálad

Pro poruchy nálad je charakteristická nepřiměřenost v délce trvání i intenzitě projevu.

Expanzivní nálada

Expanzivní nálada se vyznačuje zvýšenou emoční reaktivitou, která se projevuje vysokou aktivitou, energií a sebevědomím jedince. Lehčím stupněm expanzivní nálady je euforie (zvýšená spokojenost jedince).

Manická nálada

Manická nálada se projevuje veselostí až rozjařeností, zvýšenou bystrostí a postřehem nebo naopak hádavostí a podrážděností. Manická nálada se může vyskytovat například u schizofreniků.

Extatická nálada

U extatické nálady jedinec pociťuje blaho, je rozjařený, nadšený, jako u vytržení. Aktivita jedince se většinou zaměřuje pouze jedním směrem (je jednostranná) a v těch ostatních je snížená. Může se vyskytovat u lidí hysterických, postižených epilepsií …

Apatická nálada

Při apatii dochází ke ztrátě „nálady“. Jedinec je ke všemu lhostejný, pasivní, bez iniciativy. Apatie se vyskytuje zejména u demence, deprese a v konečné fázi toxikománie.

Depresivní nálada

Základním znakem deprese je smutek, bezútěšnost, strach a zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí. Postižení jedinci často naříkají, jsou neklidní (protože pociťují úzkost) a vyskytuje se u nich sebevražedná aktivita.

Poruchy vyšších citů

Nejčastěji se jedná o nerozvinutí, ztrátu či snížení vyšších citů. Poruchy vyšších citů mohou být vrozené (například necitelnost, otrlost, bezohlednost aj.) či získané (například následkem úrazu hlavy, alkoholismu, encefalitidy, demence, schizofrenie aj.).

Sociální tupost

Snížená schopnost či totální neschopnost citového kontaktu (postižený jedinec není schopen navázat citový vztah). Často vzniká následkem těžké psychické poruchy jako je demence, schizofrenie nebo při těžké poruše osobnosti.

Morální tupost

Tato porucha citů bývá často vrozená či se vytváří již od ranného dětství. Postižený jedinec je vysoce egocentrický, bezcitný, bezohledný a nemá žádné citové zábrany., proto se také často dopouští trestné činnosti. Morální tupost se vyskytuje zejména u lidí s poruchou osobnosti.

Dalšími poruchami vyšších citů mohou být například i „přehnané“ vášně (hráčská, žárlivost, ideologická atd.).

TIP: IQ test pro všechny zvídavé a bystré jedince.