Emoce a jejich zvládání

Emoce jsou důležitou součástí našeho života. Přesto se často emoční projevy, zejména ty negativní, považují za něco trapného a nepatřičného. Jistě jste někdy slyšely hlasitou hádku na ulici, v kanceláři, restauraci či na jiném veřejném místě. Jaký to na vás udělalo dojem? Zastáváte názor, že emoce na veřejnost nepatří? Ať tak či tak, zlost a hněv prostě k životu patří. Snad proto existuje velké množství seminářů a kurzů, kde vás vaše emoce naučí, alespoň to tvrdí, ovládat. V novinách, časopisech, televizi i na internetu naleznete nepřeberné množství rad, jak ovládat hněv, jak překonat strach, prostě jak ovládat své pocity. J.G.Thompson kdysi řekl: „Pochopíme-li, že nás nějaká situace ohrožuje nebo nám naopak prospívá, začneme ji obvykle zvládat některým ze čtyř způsobů:

1. Verbálně: Například zvládnutí situace odvetnými úvahami, ale bez toho, aniž bychom „probudili“ fyziologické reakce.

2. Neverbálně: Například jedince něco zmátlo a on neví proč. Svou zmatenost ale nepřičítá zevní události, která v něm vyvolala tuto emoci, ale domnívá se, že mu začíná chřipka.

3. Verbálně i neverbálně: Příkladem je člověk uvažující: „Mě skutečně trefí šlak.“

4. Ani verbálně, ani neverbálně: Jedinec pohlíží na situaci neutrálním způsobem, tzn. že jeho osobní cíle a hodnoty ani neohrožuje, ani nevylepšuje, takže není zapotřebí ani duševní ani tělesné zvládání situace. (volně podle: HOWARD, P.,J., Příručka pro uživatele mozku. Praha: Portál 2005. ISBN: 80-7367-052-6 ).

Pár rad na závěr:

1. Věnujte pozornost citům svým i emocím vašeho okolí, klidně si své pocity i zapisujte. Zjišťujte zejména příčinu svých emocí (abyste se jim napříště mohl/mohla vyvarovat), stupeň (oznámkujte si intenzitu emoce jako ve škole od 1 do 5) a zkuste zauvažovat, co tyto pocity vypovídají o vás samotné(m). Vyznáte-li se dobře ve svých citech, naučíte se je ovládat. Pochopíte-li své blízké okolí, třeba vám nějaké jejich „výstřelky“ přestanou vadit a navíc si vás lidé začnou vážit.

2. Přepadne-li vás zlost či hněv na nevhodném místě (například u šéfa v kanceláři) zkuste svou emoci odvést „jinam“ či ji proměnit v pozitivní city (například „v duchu“ šéfovy nadávejte a vysmívejte se mu nebo naopak myslete na něco příjemného a začněte se usmívat).

3. Mluvte o svých emocích, rozebírejte své pocity a nestyďte se za to!

4. Zamyslete se sám/sama nad sebou a buďte k sobě upřímný/upřímná!

5. Dodržujte správnou životosprávu.

6. Myslete na to, že „nevybijete-li“ své emoce, může vám to způsobit zdravotní problémy (žaludeční vředy, neurózy aj.).

7. Buďte (snažte se být) optimista.

8. Myslete na to, že „s úsměvem jde všechno lépe“!

TIP: Hledáte-li cestu kudy z nudy, můžete vyzkoušet IQ test!